Relativní jistota peněz. Opravdu nemůžeme v bance přijít o peníze?

Poslední pád české banky, který „stál za to“ byl pád IPB Banky před dvaadvaceti lety. Poté sice ještě v roce 2003 zkrachovala Union banka, ale ta nepatřila mezi českou Top pětku a čas navíc většinu vášní zahojil. Krize bankovního trhu v roce 2008 se českých bank, na rozdíl od těch amerických západoevropských, nedotkla a o následném krachu česko-ruské ERB banky v roce 2016 věděli jen bankovní „fajnšmekři“. A najednou Sberbank, banka střední velikosti, ekonomicky zdravá, neměla peníze na vyplácení vkladů! Nemálo bankovních klientů proto její nedávný pád vystrašil. Jsou mé peníze v mé bance vůbec v bezpečí? Není lepší si všechny vybrat a platit po staru penězi a složenkami?

Peníze v bankách, stavebních spořitelnách a družstevních záložnách jsou ze zákona pojištěny. Když banka, kde máte účty, zkrachuje, dostanete své peníze z Fondu pojištění vkladů. Ten spravuje zákonem zřízený Garanční systém finančního trhu (GSFT).

Limit výplaty je v souladu s evropskou legislativou ve výši 100 000 EUR a posuzuje se pro každou banku samostatně. Limit v eurech se přepočítává na koruny podle kurzu České národní banky ke dni, ve kterém centrální banka garančnímu systému oznámí, že má zahájit výplatu náhrad vkladů. Do této částky se sčítají všechny vklady jednoho vkladatele na běžných i spořicích účtech nebo termínovaných vkladech. Pojištění se vztahuje i na účty, které jsou (v české bance) vedené v cizí měně.

Jsou ale situace, kdy tento limit neplatí a je dvojnásobný! Jedná se o peníze z prodeje nemovitosti sloužící k soukromému bydlení, jednorázovou výplatu z penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření, z vypořádání společného jmění manželů při rozvodu manželství, z pojistného plnění pro případ úrazu, nemoci, invalidity nebo smrti. Dále jde o peníze z dědictví a odstupného v zaměstnání nebo o peníze z náhrady újmy způsobené trestným činem. Obecně řečeno, jsou to peníze, které přišly na účet mimořádně. Pokud takovéto peníze přišly na účet banky či záložny nejdéle tři měsíce před jejím krachem, pak se na ně vztahuje pojištění až do výše 200 tisíc euro, tedy necelých pět milionu korun. O jejich výplatu je nutné GSFT požádat do dvou měsíců od vydání oznámení ČNB o bankrotu finanční instituce.

„Taková částka musí být na účet připsána přímo v souvislosti s danou životní situací. Třeba v případě úhrady kupní ceny za bydlení se musí jednat o částku, která byla na účet připsána přímo kupujícím, případně zprostředkovatelem/schovatelem v souladu s kupní smlouvou. Vklady jsou pojištěny vždy do provedení první dispozice – pokud dojde k jejich převodu například z běžného na termínovaný účet, vkladatel ztrácí právo na jejich mimořádnou ochranu,“ upozorňuje Renáta Kadlecová, výkonná ředitelka GSFT.

Zdroj citace: https://www.penize.cz/osobni-ucty/432502-pojisteni-vkladu-v-bance-jak-funguje-a-kdy-zacne-vyplata

Toto vše se týká soukromých osob. A jak je to v případě podnikatelů a firem? Úplně stejně jako u soukromých osob.

A jakých účtů se konkrétně toto pojištění týká? Běžných a spořicích účtů, termínovaných účtů, vkladních knížek a účtů na stavebním spoření.

Teď už víme, jaký je limit pojištění, kdy mohu dostat zpět dvojnásobek a co všechno je pojištěné. Zbývá si tedy říci, kdy začne výplata a co když mám v bance (záložně, stavební spořitelně) peněz více.

Vyplácení peněz z Fondu pojištění vkladů začíná do sedmi pracovních dnů od oznámení České národní banky o tom, že finanční instituce není schopna dostát svým závazkům. Není to tedy od okamžiku, kdy ráno zůstanou dveře banky (záložny, stavební spořitelny) zavřené. Česká národní banka nejprve posoudí, jestli je finanční instituce opravdu insolventní, a je-li tomu tak, teprve od této chvíle začne běžet ona zmíněná sedmidenní lhůta. Bankovní dozor pracuje v ČR dobře, a tak žádná finanční instituce „nezavře dveře“ ze dne na den a o případných problémech by se „šuškalo“ i v nejvyšším patře ČNB s dostatečných předstihem, aby to nebyl „blesk z čistého nebe“. Proto se není třeba bát toho, že ČNB bude nejprve několik měsíců problematickou banku (záložnu, stavební spořitelnu) prověřovat a teprve poté začne běžet sedmidenní lhůta a lidé budou celou tu dobu bez přístupu ke svým penězům.

A co když mám ve finanční instituci více peněz, než je limit pojištění vkladů (tedy 100, případně 200 tisíc eur)? V takovém případě je potřeba se přihlásit jako každý jiný věřitel. Tyto zbývající peníze (pohledávka) se stane předmětem konkurzu nebo likvidace. A pokud něco v bance (záložně, stavební spořitelně) zbyde, uspokojí se závazky vůči klientům aspoň částečně.

Proto platí, mít v jednotlivé finanční instituci pouze takovou částku, která je pokryta limitem pojištění. Nebo ještě lépe, nedívat se jen na výši limitů a nespoléhat na rady laických přátel a anonymních diskutérů na sociálních sítích a obrátit se na ty, kteří se správou majetku dlouhodobě zabývají a je to jejich povolání.

Alternativou k uložení peněz v bankách jsou totiž investice. Ty lze rozdělit podle míry averze k investičnímu riziku od velice konzervativních až po dynamické. Od těch s relativně nižším výnosem na kratší období jednoho až dvou let, až po ty s vyšším až vysokým výnosem na deset až dvacet let. S jejich výběrem i s následnou odbornou péčí o ně můžeme každému klientovi pomoci podle jeho představ, přání a finančních cílů.